Elena Gilbertová: Věř mi, tomuhle nebudeš chtít být svědkem. Jeremy! Jeremy! Jeremy, kam to sakra jdeš?
Jeremy Gilbert: Nechci to poslouchat!
Elena Gilbertová: To máš smůlu!
Jeremy Gilbert: Vicki? Ne! Bože můj, to je Vicki!
Elena Gilbertová: Bože můj!
Jeremy Gilbert: Ne!
Elena Gilbertová: Pomožte nám někdo!
Matt Donovan: Vicki? Vicki! Co se sakra stalo?
Tyler Lockwood: Co se jí stalo?
Matt Donovan: Zavolejte někdo sanitku!
Tyler Lockwood: Ustupte, udělejte tu trochu místa!
Elena Gilbertová: Krvácí z krku. Něco jí kouslo, ztrácí hodně krve.
Matt Donovan: Přilož jí to ke krku.
Tyler Lockwood: Vicki, Vicki, no tak, otevři oči, podívej se na mě.
Zach Salvatore: Co se děje?
Stefan Salvatore: Dneska byl napaden další člověk, Zachu, a já jsem to neudělal. Damone.
Damon Salvatore: Ahoj, bráško.
Stefan Salvatore: Vrána už je trochu přespříliš, nemyslíš?
Damon Salvatore: Počkej, až ti ukážu, co dovedu udělat s mlhou.
Stefan Salvatore: Kdy jsi sem přišel?
Damon Salvatore: Nemohl jsem zmeškat tvůj první školní den. Máš jiný účes. Líbí se mi.
Stefan Salvatore: Už 15 let, Damone.
Damon Salvatore: Díky Bohu. Devadesátá léta bych už nevydržel ani jeden den. A ten příšerný grunge vzhled? Neslušel ti. Zapamatuj si, Stefane, je důležité umět se vyhnout módním výstřelkům.
Stefan Salvatore: Proč jsi tu?
Damon Salvatore: Stýskalo se mi po bráškovi.
Stefan Salvatore: Nesnášíš maloměsta. Je tu nuda. Nemůžeš tu nic dělat.
Damon Salvatore: Umím se zabavit.
Stefan Salvatore: Ta dívka přežila. To se ti moc nepovedlo.
Damon Salvatore: To by mohl být problém… pro tebe.
Stefan Salvatore: Proč ses tu objevil zrovna teď?
Damon Salvatore: Mohl bych se tě zeptat na to samé. Nicméně, jsem si jistý, že by se tvoje odpověď dala shrnout do jednoho slovíčka… Elena.
Bonnie Bennettová: Ahoj. Půjdeme na kafe a počkáme si na novinky.
Elena Gilbertová: Musím odvézt Jeremyho domů.
Bonnie Bennettová: Eleno, nejsem jasnovidka. Vím to. Ale cokoli jsem viděla, nebo si myslím, že jsem viděla, mám takový pocit…
Elena Gilbertová: Bonnie, co?
Bonnie Bennettová: Že tohle je jen začátek.
Damon Salvatore: Vzala mi dech. Elena. Jako by Katherine z oka vypadla. Funguje to, Stefane? Být v její blízkosti, součástí jejího světa? Cítíš se pak naživu?
Stefan Salvatore: Ona ale není Katherine.
Damon Salvatore: Doufejme, že ne. Oba víme, jak to skončilo. Pověz mi, kdy naposledy jsi snědl něco silnějšího než veverku?
Stefan Salvatore: Vím, o co se snažíš, Damone. To se ti nepovede.
Damon Salvatore: Jo? No tak. Nechceš ani trošku?
Stefan Salvatore: Nech toho.
Damon Salvatore: Uděláme to společně. Viděl jsem venku pár holek. Nebo, půjdem přímo na věc, půjdeme si rovnou pro Elenu!
Stefan Salvatore: Přestaň!
Damon Salvatore: Představ si, jak asi její krev chutná! Já můžu.
Stefan Salvatore: Řekl jsem přestaň!
Damon Salvatore: To bylo působivé. Dávám ti šest bodů. Styl veškerý žádný, ale příjemně jsi mě překvapil. Obzvlášť takový ten… obličej. Pěkné.
Stefan Salvatore: Ty si myslíš, že je to všechno sranda, co, Damone? Ale kdekoli se objevíš, tam umírají lidi.
Damon Salvatore: Tak už to chodí.
Stefan Salvatore: Ne tady. Nedovolím ti to.
Damon Salvatore: To beru jako výzvu.
Stefan Salvatore: Damone, prosím tě. Nemůžeme to po všech těch letech už jednoduše nechat být?
Damon Salvatore: Slíbil jsem ti, že budeš už navěky trpět, takže já vlastně jen držím slovo.
Stefan Salvatore: Nepřibližuj se k Eleně.
Damon Salvatore: Kde máš prsten? Za pár hodin vyjde slunce a puf, obrátíš se v popel. Klídek. Je tady. Víš dobře, že jsem silnější než ty. Tenhle boj jsi prohrál, už když jsi přestal vysávat lidi. Už bych to nezkoušel. Asi jsme vzbudili Zacha. Promiň, Zachu.
Elena Gilbertová: Jsi v pořádku? Volala jsem Jenně, už sem jede. Tihle chlápci v uniformách… Když jsem se naposledy koukala, byli to poldové. Lidi ti už nebudou dělat výjimky, Jer. Už je to nezajímá. Nepamatují si, že naši umřeli, protože musí žít svoje vlastní životy. Všichni jdou dál. Taky bys to měl zkusit.
Jeremy Gilbert: Viděl jsem tě, jak si na hřbitově píšeš do deníku. Takhle ty jdeš dál?
Elena Gilbertová: Máma a táta by tohle nechtěli.
Bonnie Bennettová: Už jsi vystřízlivěla?
Caroline Forbesová: Ne.
Bonnie Bennettová: Tak pij. Musím tě dostat domů. Já se taky musím dostat domů.
Caroline Forbesová: Proč si nevybral mě? Jak to, že kluci, které chci já, nikdy nechtějí mě?
Bonnie Bennettová: To se mě netýká.
Caroline Forbesová: Chovám se nevhodně. Vždycky řeknu něco špatně. A… Elena vždycky řekne tu správnou věc. Ani se nesnažila! On si ji prostě vybral. Jí si vždycky všichni vyberou, ať už se to týká čehokoli. Já se tak moc snažím, a… Vždycky ostrouhám.
Bonnie Bennettová: Nesoutěžíte spolu, Caroline.
Caroline Forbesová: Ale jo.
Matt Donovan: Vicki… Ahoj. Ahoj, je to dobré. Budeš v pořádku.
Vicki Donovanová: Matte…
Matt Donovan: Ššš. Snaž se nemluvit, ok? Jsi v pořádku.
Vicki Donovanová: Upír.
Elena Gilbertová: Milý deníčku, už jsem se nemohla víc mýlit. Myslela jsem si, že se zvládnu usmívat, pokyvováním si prorazím cestu; že zvládnu předstírat, že je vše ok.
Stefan Salvatore: Měl jsem plán. Chtěl jsem změnit to, kým jsem. Začít nový život. Bez minulosti.
Elena Gilbertová: Bez bolesti.
Elena Gilbertová a Stefan Salvatore: Cítit se naživu.
Elena Gilbertová: Ale není to tak jednoduché. To špatné se ve vás drží.
Stefan Salvatore: Pronásleduje vás to. Nemůžete před tím utéct, ať se snažíte jakkoli.
Elena Gilbertová: Můžete se jen připravit na to dobré. Takže až to přijde, pozvete to dovnitř, protože to potřebujete. Já to potřebuju.
Stefan Salvatore: Vím, že je pozdě. Ale… Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku.
Elena Gilbertová: Víš, celé měsíce se mě lidé ptali jen na tohle. Jestli budu v pořádku.
Stefan Salvatore: A co jim na to říkáš?
Elena Gilbertová: Že budu ok.
Stefan Salvatore: A myslela jsi to někdy vážně?
Elena Gilbertová: Zeptej se mě na to zítra. V domě je tepleji, můžeme si popovídat. Chceš jít dál?
Stefan Salvatore: Ano.
Konec
1. epizody